NA POČÁTKU NEBOLO NYŠT,
LEN BOCH SA VZNÁŠAL NAD VODÁMA
A V TÉM NEKONEČNE NEKONEČNÉM
LEN TAK, SEM TAM PLANDÁL JEHOVÝMA NOHÁMA.
NEBOLA NOC, NEBÓL DEN,
PÁN BOCH SPÁL A SNÝVAL SA MU PREVELYCE KRÁSNY SEN.
ZOBUDZÝL SA A ZAKRYČÁL:
"TO SY MOSÝM STVORYT!"
HM, ALE JAK, KET ZA TÝ VEKY ZABUDÓL HOVORYT.
"NECH JE SVETLO!"
POVEDÁL.
BOLO SVETLO, BOLO TO KRÁSNE, ALE - NEBOLO TO ONO.
"NECH SU KVETY!"
POVEDÁL.
BOLY KVETY, BOLY KRÁSNE, ALE - NEBOLO TO ONO.
"NECH SU ZVÝRATÁ!"
POVEDÁL.
BOLY ZVÝRATÁ, BOLY KRÁSNE, ALE - NEBOLO TO ONO.
"NECH JE OPYCA!"
POVEDÁL.
BOLA OPYCA, A PÁN BOCH RADOSTNE ZAKRYČÁL:
"TO JE ONO!"
ALE - NEBOLO TO ONO.
KUKÓL SA PÁN BOCH DO ZRKADLA A NA SVOJÚ PODOBU STVORÝL ADAMA.
BÓL ADAM A PÁN BOCH RADOSTNE ZAKRYČÁL:
"TO JE ONO!"
ALE - NEBOLO TO ONO.
POTOM PÁN BOCH UŠ NYŠT NEKRYČÁL,
USPÁL ADAMA, VYBRÁL MU REBRO, A OKOLO TEHO REBRA Z HLYNY VYHNÉTOL ÉVU.
Z HUBY DO HUBY VDÝCHOL JÉJ ŽYVOT A ZAKRYČÁL:
"TO JE ONO!"
A BOLO TO ONO.
Z ÉVY SA PÁN BOCH VELYCE RADUVÁL,
SMÁL SA, SPÝVAL A TANCUVÁL.
ZOBUDZÝL POTOM ADAMA A SMRTEDELNE VÁŽNE MU POVEDÁL:
"ADAM, ŠECKO TOTO, ČO SOM STVORÝL, JE TVOJÉ.
ALE TO CY ROVNO HOVORÝM,
NA OVOCÝ MOJÝCH RÚK, NA ÉVU MY NEŠAHAJ!"
POTOM KAMSYK ODEŠÓL, A TO NEMÁL ROBYT.
ADAM BÓL EŠČE NESKÚSENÝ, HLÚPY
A PRE SVÓJ VLASTNÝ POCYT CELKOM PEKNE ZLAHÚČKA
HLADZYT ZAČÁL DVE ÉVYNÉ JABÚČKA.
ONA, JAKO BY NYŠT, A ÓN ROZUM STRACÝL.
ANY SY LEN NEFŠYMLY, ŽE SA PÁN BOCH VRÁCYL.
FŠELYČO MU LÝTALO V JEHO SVATÉJ HLAVE,
KET ÝCH NAŠÓL NAHATÝCH LEN TAK LEŽAT V TRÁVE.
VELYCE SA NAHNEVÁL, VELYCE ZAČÁL KRYČAT,
KEBY BÓL MÁL PUŠKU, BÓL BY ZAČÁL STRÝLAT.
NENY ALE PRAVDA, ŽE BY ÝCH BÓL VYHNÁL Z RAJA.
SÁM ODEŠÓL, NYGDO HO VÁC NEVYDZÉL, KAŽDÝ VÁM TO DOSVEČÝ.
AJ JA.

Autor: Marian Minarik
URL: http://marianminarik.blog.sme.sk/c/17511/STVORENY-SVETA-PO-CASTOFSKY.html