Recenzia na Pána prsteňov v Rudém Právut roku 1977

Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je pruhledni umístina na východě, obrazem dilnické třídy, která jednotná v potu tváře buduje těžký prumysl, mají být odporní a zlí skoeti. Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemuže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu - zemí oplývajících mlékem a strdím - elfové (neboli aristokracie), lidé ( buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvitleno, odkud jej získávají) a jedini, co je trápí, je "hrozba" z východu". "Síly dobra" zde představuje sbírka představitelu tichto reakčních kruhu, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vudcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevidomosti a strachu poed pokrokem. (...!). Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a přítel pokroku, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno bojuvkou fanatických zpátečníku. Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu  potrestán hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocností Gondorem. (...) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnijší, do ohni. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy!